Výlet – Po stopách nejkrvavější bitvy mezi Římany a Barbary v r. 9 n. l.

Výlet – Po stopách nejkrvavější bitvy mezi Římany a Barbary v r. 9 n. l.
Zář2020

Po stopách nejkrvavější bitvy mezi Římany a Barbary v r. 9 n. l.

1.den Výlet odstartoval z benzínky na Evropské v Praze, pro zahřátí jsme dali pár zatáček přes Okoř a dál zrychleným přesunem do Krušných hor. Krátká káva a přechod hranice a za Barbary. S blížícím se polednem jsme zakotvili v městě Chemnitz na obědě a tady nás dojelo servisní vozidlo Lamborghini oranžové barvy s vousatým kamarádem Michalem. Za slunečného počasí jsme pokračovali k super lokalitě s orgastickými zatáčkami v Kelbře. Tam nás již čekal připravený Italský hotýlek s úžasnými specialitami. Večer jsme se seznamovali a dali pár piv před spaním.

2.den nás čekal dlouhý průjezd národním parkem Harz, který jsme si užili beze zbytku i přes časté objížďky. Ty nám naopak otevřeli další příjemné silničky v této oblasti. V podvečer jsme dorazili do cíle dne, a to byl Horn. Začátek Teutoburského lesa. Po procházce do přírodní krásy tohoto místa přejíždíme k městu Detmold k památníku Arminia náčelníka Cherusků, který stál za vznikem této památné bitvy, porazil Vara a zvítězil nad tehdejší nadvládou. Vymazal tak 3 jeho legie,Varus se svými podřízenými spáchal sebevraždu v beznaději této bitvy. Přesun na hotel a docela unavení brzo spát.

3.den Cílem je Porta Westfalica a Vilémům památník na vyvýšenině nad městem. Pravda museli jsme kousek pěšky, ale stálo to za to. Pokračování cesty podél Teutoburského lesa vede dost obydlenou oblastí, která je prý nejbohatší v Evropě. A bylo to vidět. Okázalé domy mnoho firem, a hlavně vše upraveno a čisté. Cílem bylo městečko Bad Wildungen, do kterého jsme přijížděli podél, před cílem jsme navštívili hrad Waldeck s nádherným výhledem na krajinu. Hotel Isabel byl trochu zklamáním, ale situace s C19 nám nedala na výběr, navštívili jsme tedy místní restauraci, když hotel nedisponoval svojí.

4.den Snídaně v malebném městečku Frankenberg nás sice zdržela, ale byla velmi výjimečná a dobrá. Opouštíme pahorkatinu MiIttelgebirge. Po několika desítkách kilometrů jsme vystoupali po staré štětované cestě na hrad Marburg a chvíli se kochali výhledem na okolí a Marburskou katedrálu. Vjíždíme do kopečků Odenwald Spessart. Užíváme s i klikaté cestičky v lesích a jízdu podél řeky Neckar. Dnes končíme v docela velkém městě Heilbronn. Opět C19 a  tak výpad do města. Hotel je totálně v izolaci a dávají nám najevo, že doba není úplně OK. Návštěva tradiční řecké restaurace nás dostává do nálady a po super večeři a pár pivech je už lépe tak těšíme se na kutě.

5.den další meta výletu, tou je Schwarzwaldský les. Nekonečně dlouhá jízda touto lokalitou nám dává pocit srůstu s našimi motorkami a silnicí. Nespočetně mnoho různě tvarovaných zatáček v kvalitním asfaltů nás vede až k extázi a dovolujeme si čím díl víc. Pro uklidnění při malé zastávce v hlubokých lesích zastavuje zmrzlinářské auto, otevírá okénko a nabízí nám občerstvení. Prostě pecka. Další cesta vedla podél jezer a různých oku lahodivých scenérií k vesničce nedaleko Bodamského jezera Epfenhofen. Usedáme na terasu, a tak tu zůstáváme až do půl noci. Spát jdeme nad ránem, prostě to sedlo.

6.den Zrychlený přesun podél Bodensee do Kostnice na ranní kávu. Po návštěvě Husova muzea a katedrály u níž byl upálen mistr Jan Hus dáváme kávu v historické uličce nedaleko. Odjezd na hranice a přejezd Švýcarskem proběhl bez problémů. Přijíždíme do Bavorských Alp. „Alpy jsou Alpy“, konstatujeme a hurá na ně. Užívačka co se do nás vešlo. Ještě protínáme několikrát hranice s Německem a Rakouskem pak už přejíždíme na silnici, která nás vede k městu Wallgau a dál podél Isaru až k chráněné oblasti Karwendel und Karweldelvorgebirge. Malebné údolí ukazuje panenskou přírodu a nutí nás jet podle toho, kocháme se krajinou bohatou na vzácné ptáky a živočichy. Dojezd do cíle, městečko Fugen. Padlo rozhodnutí… každý z jiného důvodu, ale zřejmé bylo, že si účastníci chtějí užít i rodinu, kterou týden postrádali. „Jedeme rovnou do Čech už ráno“. Jeden návratový den se tedy vypouští. Ráno rozloučení, a tak příští rok touto partou do MONTENEGRA.

To je ve stručnosti povídání o výletu 3000 km za Barbary. Koho to zaujalo může napsat a jet s námi příští rok M.

přikládám fotky trochu na přeskáčku záměrně 🙂