Protože výlet za Barbary byl připravován již před nějakým časem, rozhodl jsem se trochu ho vylepšit.
Vyjel jsem směr západ a už v Čechách jsem věděl, že to bude výlet z jiného soudku. Jízda přes Českou tabuli, byla provázena krásným počasím až do Českého středohoří a následně Krušných hor. Přejezdem hor jsem se ocitl v německé části Krušných hor. Zde začali být silnice výrazně příjemnější a přehlednější. Cesta 1. dne byla u konce. Rozvil jsem tábor v campu, pivko houska salám a spát.
Druhý den po cca dvou hodinách jízdy jsem vjel do národního parku Harz. Park je docela vysoko položený a byl vidět zbytek sněhu. Po opuštění parku to bylo už kousek od Detmoldu, prvního cíle výletu. Již se stmívalo a tak rychle najít camp a povečeřet.
Třetí den ráno jsem vyrazil za památníkem Arminiovým na vrchol kopce za Detmoldem. Stavba je úžasná, jen ten kolotoč kolem mne moc neoslovil. Než se dostanete nahoru jsou zde komerční turistické vychytávky. Jedu dál. Příjezd na Exterstein mi vzal doslova dech, taková nádherná příroda a nikde ani noha, koupel v jezírku pod skalami nedala na sebe dlouho čekat.
Vstup do Teutoburského lesa byl přede mnou. Popravdě by to byla několikahodinová procházka. To nechám pěšákům. Sedám na motorku a jedu po trase krajem plným středověkých hradů a tvrzí. Po cestě je mnoho možností kávy a pochutin v hrázděných domech, kde jsou restaurace a opravdu ochotní lidé. Život tu plyne tak nějak klidněji. Dostávám se až k historické cestě Římských legií, kde následně proběhla ona známá bitva v Teutoburském lese, jak zpívá Landa. Po zdolání města Osnabruck, přijíždím do Bielefeldu. Historické město nádhera, dávám kávu pod gotickým kostelem. Další cíl je národní park Edersse. Opět místo s krásnou přírodou. A už camp, průtrž mračen a je to. Vše je durch mokrý.
Čtvrtý den ranní oblékání bylo nic moc. No nejsem z cukru. Vyjíždím na pohoří Odenwald Spessart, Úžasné ježdění a výhledy. Cestou se zastavuji v malých městečkách a pozoruji běh života, je to velmi uklidňující. Zmrzlina i kafe bodly. Dojíždím do místa nocování a dnes dost unavený po dvou pivech usínám brzo.
Pátý den, na dnes se těším, motorkářsky známé místo, pohoří Schwarzwald. Vyjíždím bez snídaně velmi časně. Po výjezdu nad Baden Baden objevuji již objevenou hospodu z minula a dávám vajíčka se špekem a kapučíno. Pecka. 😊 Jedu dál několik hodin kličkování mne uvádí do motoorgasmu, prostě nádhera. Po sjezdu z kopců začalo opět pršet a to tak, že auta nejela, jen já bo to bylo jedno. Po cestě jsem viděl obří postel. To byl impuls dovolit si dnes pension. Nápad to byl na místě, vzhledem ke stavu stanu a ostatních věcí jsem potřeboval teplo. Majitel mi zatopil a udělal grog. Spánek v posteli, a navíc po dobré večeři byl vydatný.
Šestý den následuje Kostnice. Psát o Kostnici je asi zbytečné po dvouhodinové procházce po městě zjišťuji, že bych tu musel být o hodně déle abych vše viděl. Povinně jsem navštívil Husův dům a zase jedu dál. Trasa vedla chvíli Švýcarskem a hned následovali Lechtalerské Alpy, volně jsem přejel do Bavorských Alp. Po cestě jsem navštívil soukromou cestu podél řeky Isar. Vřele doporučuji, fakt to stojí za těch 5 Eur. Jezero Tegernsee je také velmi krásný kout a mají tam výborné croissanty s čokoládou. Cíl dneška je jezero Chemisme. Opět klasika lodě a lodě ale lidi nikde. Padlo rozhodnutí. Vždyť máš kousek odtud bráchu. Proběhla příjemná návštěva a další luxusní nocleh v teple.
Sedmý den je jízdou k domovu. Vyrážím pro mě již dobře známou trasou, kterou jsem jel už mnohokrát. Překvapuje mne, že je všude liduprázdno. Opravdu tam vědí, že neděle je od slova nedělati. Silnice se kroutí poli a luky, vesničkami a městy. Svezení je to fajn do všech zatáček je vidět, a tak si to užívám. Po několika zastávkách na kávu a na tankování přijíždím pod Krušné hory ze západní strany. Trochu se mi zdá, že těch 7 dní rychle uteklo. No nevadí, za pár dnů jedeme výlet Morava.