V sobotu 18. dubna 2020 jsme se sešli na startu v počtu 8 motorkářů. Start byl za krásného počasí a ze všech sálalo natěšení na krásný den a připravenou společnou jízdu. Hned na začátku jsme museli využít servis Kubajs v Psárech s drobnou opravou, ale pak už jsme jeli jako po másle.
Víte, že obecní úřad striktně uzavřel vyhlídku Máj? Odtamtud je dechberoucí pohled na Vltavu pod vámi, vypadá trochu jako Grand Canyon v Coloradu. Naší první plánovanou zastávku tedy jen za jízdy míjíme a opisujeme trasu kolem Vltavy. Vlákala nás přístavní krčma u Páji, kde jsme se dali kávu. Skupinovou fotografii jsme si tentokrát vytvořili na Slapské přehradě.
Naše další cesta vedla směrem k Dobřichovicím na návštěvu kamaráda jednoho z účastníků (zájezdu), kde jsme se zdrželi na krátký pokec. Dál jsme se projeli pod Karlštejnem, kde jsme potkali zvláštní liduprázdno, protože.. je všude zavřeno.
Cesty lemované stromy a lesy nás vedly skrz Srbsko až k další zastávce, kterou byl svatý Ján pod Skalou. Ve zdejším zázračném pramenu, který vyvěrá hned vedle kláštera se někteří z nás málem vykoupali. Dobrovolně. Dříve se říkávalo, že tento pramen měl dávat sílu poutníkům, tak to chtěli spolujezdci vyzkoušet. I ten klášter jsme si prohlédli. Sice zvenku, ale prohlédli. Pověděli jsme si o zdejším místu několik dalších zajímavostí a potom frrr už jsme frčeli směr na Křivoklát.
„To je on!“ ozve se a objeví se několik kamarádů, které krásné počasí také vytáhlo ven. Koupíme si trochu jídla s sebou a už hladoví pádíme na místo oběda, kterou byla náplavka na Zvíkovci. Dali jsme si baštu, odpočinek, kávu, čaj, doutníček…
Severozápadně se na nás hnal obr mrak! Počasí jsme tedy vyhodnotili a operativně stočili trasu. Po několika kilometrech, při akutní návštěvě benzinky, potkáváme další kamarády a to z Plzně. Všechny to dopolední sluníčko dnes vytáhlo ven. Ono se tomu nedá ubránit, že? A proč se o to pokoušet. 🙂
„A můžeme se s vámi svést?“ zazněla otázka a za okamžik už vyrážíme v 10 lidech směr Rakovník. Táhne nás tam starobylé opevnění konkrétně na strážní věže Vysokou a Pražskou. Vytvoříme si pár foto vzpomínek a pokecáme si, do pohody. A jak jsme 2 lidi před chvíli nabrali, tak se nám 3 nyní zase ztratili. Museli za dětmi, no jo, to se dá pochopit. 🙂
My jedeme dál po plánované trase. Zastavujeme v Klobukách podívat se na nejvyšší a nejtěžší menhir v ČR. Využijeme jeho pozitivní energii a povíme si krátký výklad, co a proč.
Pomalu se nám den chýlí k večeru. Jedeme ještě navštívit hrad Okoř, což je mimo jiné místo, kde bydlel Petr Hapka, jeden z nás. Po cestě se k nám za Velvarami přidávají další Plzeňáci. Na Okoři chvilku podiskutujeme a rozloučíme se po krásném dni. Ještě pár kilometrů jedeme spolu a u Prahy se zamáváním loučíme. Tak zase příště…
Těšíme se na další moto výlet s vámi.