Provence 2027 po ose tam i zpět

Provence po ose 2027

1.

Startujeme z hotýlku v Bavorském lese, který většinou všichni známe. Zamíříme na západ přes Pasov k Mnichovu do malého městečka Neufarn.

2.

Další cesta povede přes Bad Tolz, dál do hor. Bavorské alpy jsou známé mezi motorkáři jako cesty plné zatáček a úžasných výhledů. Projedeme jižní stranu Walchensee neboli jezero Walchen jedno z nejhlubších a největších alpských jezer v Německu s maximální hloubkou 192,3 metrů a rozlohou 16,4 kilometrů čtverečních. Jezero leží 75 kilometrů jižně od Mnichova uprostřed Bavorských Alp. Celé jezero, včetně ostrova Sassau, je v obci Kochel. Po pár kilometrech vjedeme do Rakouska do pohoří Karwendel, vápencového pohoří ležící svou větší částí v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolskoa jen okrajově zasahuje do Německa. Nejvyšším vrcholem je Birkkarspitze. Pohoří je tvořeno vápencem, který zde vymodeloval spoustu charakteristických útvarů,jako jsou věže, skalní brány, rozervané hřebeny a strmé stěny. Pojedeme pod Stubaier Alpen – Stubaiské Alpy jsou výrazné a silně zledovatělé pohoří v Centrálních krystalických Alpách, které se rozkládá na území Rakouska(Tyrolsko) a Itálie (Jižní Tyrolsko). Nacházejí se jihozápadně od Innsbrucku ajejich nejvyšším vrcholem je Zuckerhütl s výškou 3 507 metrů. Pohoří je známé svou divokou krajinou, mohutnými ledovci, hlubokými údolími. Následně po překročení hranice s Itálií vjedeme do n.p.Gruppo di tessa – impozantní horská skupina Východních Rhétských Alp (Ötztalské Alpy), která se nacházívýhradně v Jižním Tyrolsku. Najihu hraničí s údolím Val Venosta, na východě s údolím Val Passiria, na západě s údolím Val Senales a na severu s údolím Val di Fosse, Nejvyšším vrcholem jeMonte Rosso (3 337 m), následovaný Cima Tessa (3 318 m) a Cima Bianca Grande (3281 m). Hory se skládají převážně metamorfovaných hornin, jako jsou slídové břidlice a ruly. Za Meránem se ubytujeme.

3.

Ráno se už těšíme na kouzelné Lago di Resia (německy Reschensee), proslulé umělé alpské jezero nacházející sev západní části Jižního Tyrolska v Itálii, přibližně 2 km jižně od Reschenského průsmyku poblíž hranic s Rakouskem a Švýcarskem. Jezeroje po celém světě známé díky románské kostelní věži ze 14. století (přesněji zroku 1357), která mysticky vystupuje přímo z vodní hladiny. Tato věž je jediným viditelným pozůstatkem tragického příběhu původní vesnice Curon Venosta (Graun)a části obce Resia. Dále jedeme Rétskými Alpamy (německy Rätische Alpen,italsky Alpi Retiche) představují rozsáhlou a významnou horskou skupinu vcentrální části Východních Alp. Rozkládají se na hranicích několika států apatří k nejvyhledávanějším cílům pro vysokohorskou turistiku, horolezectví i milovníky panoramatických železnic. Poté vidíme Glarnské Alpy (německy Glarner Alpen) významné,mohutně zaledněné pohoří ve středním a východním Švýcarsku, které se rozkládána území čtyř kantonů: Glarus, Graubünden, St. Gallen a Uri. Nejvyšším vrcholem celé oblasti je impozantní a nesnadno přístupný Tödi (Piz Russein) s výškou 3614 metrů. Dnes končíme uprostřed mezi Berner Alpen, jsou jedním z nejmohutnějších a nejvýznamnějších horských masivů v západní části Švýcarska. Rozprostírají se především na území kantonů Bern a Valais, okrajově zasahují také do Fribourgu a Vaudu. Jsou známé svými monumentálními zaledněnými vrcholy,hlubokými údolími a ikonickými horskými scenériemi a Lepontské Alpy, jež jsou významné pohoří v centrální části Alp, které se rozkládá na hranicích mezi Švýcarskem a Itálií. Své jméno získaly podle starověkého keltského kmene Leponťanů, kteří v této oblasti původně sídlili.

4.

Pokračujeme dál po úpatí Bernských Alp až do oblasti Chamonix-Mont-Blanc (krátce Chamonix) renomovaného horskéhoměsta a letoviska ve východní Francii v regionu Auvergne-Rhône-Alpes(departement Horní Savojsko). Leží v údolí řeky Arve přímo na úpatí masivu MontBlancu, nejvyšší hory západní Evropy (4 806–4 809 m n. m.). Město proslulo jako kolébka alpinismu, centrum zimních sportů a hostitel vůbec prvních zimních olympijských her v roce 1924. Po pohledu na majestátný Mont Blanc pokračujeme pod Masivem Národního parku Vanoise (francouzsky Parc national de la Vanoise) jeprvní francouzský národní park, založený v roce 1963. Nachází se v jihovýchodní Francii v departementu Savojsko v regionu Auvergne-Rhône-Alpes. Park se rozkládá v srdci francouzských Alp mezi údolími Tarentaise a Maurienne a přímo sousedí s italským národním parkem Gran Paradiso. Společně tak tvoří jednu znejvětších chráněných vysokohorských oblastí v Evropě. Dnes končíme ve městečku La Chambre.

5.

Z malebného městečka jedeme na jih podél – Massif des Écrins což je impozantní vysokohorské pohoří vjihovýchodní části Francie, které tvoří jádro u národního parku, tento divoký chráněný alpský masiv leží v regionu Dauphinských Alp na hranicích departementů Hautes-Alpes a Isère.

Pohoří je vyhlášeným centrem pro horolezectví, vysokohorskou turistiku a lyžování. Nabízí dramatickou krajinu plnou ledovců, hlubokých údolí a ostrých štítů.

Nejvyšší vrchol Barre des Ecrinss výškou 4 102 m n. m. Je to nejjižnější čtyř tisícovka Alp.

Další významné vrcholy, LaMeije (3 983 m), Ailefroide (3 954 m) a Mont Pelvoux (3 946 m).

Největší ledovce, GlacierBlanc a Glacier Noir.

Projedeme Alpes-Maritimes(Přímořské Alpy) departement v jihovýchodní Francii, který v sobě jedinečně spojuje slunné pláže Azurového pobřeží (Côte d'Azur) a dramatické alpské vrcholky. Hlavním městem a centrem celého regionu je Nice.

6.

Dnešní den se svezeme až k moři, a to samými zatáčkami a uvidíme opět nádherné scenérie Francouzských Alp. Mineme Monaco a v Nice se vykoupeme v teplém středozemním moři. Až nás to nebude bavit jedeme dál na západ směr Kaňon Verdon (francouzsky Gorges duVerdon či Grand canyon du Verdon) je jeden z nejhlubších a nejúchvatnějších kaňonů v Evropě. Nachází se v jihovýchodní Francii v regionu Provence – Alpes –Côte d’Azur na rozhraní Provensálských a Přímořských Alp. Tato monumentální vápencová soutěska, kterou po miliony let hloubila smaragdově zelená řeka Verdon, láká návštěvníky z celého světa na své tyrkysové vody, strmé stěny a divokou přírodu.

7.

Dnes konečně levandule.Nejdříve Gordes malebná skalní vesnice v jižní Francii, která leží v departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Tato obec,rozkládající se na strmém vápencovém výběžku pohoří Vaucluse s výhledem naúdolí Calavon, bývá pravidelně řazena mezi nejkrásnější vesnice Francie (LesPlus Beaux Villages de France) a časopis Travel + Leisure ji dokonce označil za nejkrásnější vesnici světa. Kousek od tud je Klášter Sénanque (oficiálně AbbayeNotre-Dame de Sénanque) je slavný cisterciácký klášter nacházející se v úzkém údolí řeky Senancole nedaleko středověké vesnice Gordes v departementu Vaucluseve francouzské Provence. Je jedním z nejznámějších symbolů celého regionu díkyikonickým levandulovým polím, která obklopují jeho strohé kamenné zdi.  Společně s kláštery Silvacane a Le Thoronet tvoří skupinu známou jako „tři provensálské sestry“, což jsou nejvýznamnějšíukázky románské cisterciácké architektury v oblasti. Dál návštěva Avignonský most, oficiálně nazývaný Pont Saint-Bénézet, je slavný středověký most v jihofrancouzském městě Avignon, ze kterého dnes kvůli historickým povodním zbývají pouze poslední čtyři oblouky. Tento ikonický most se klene přes řeku Rhônu a od roku 1995 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást historického centra města. Božské vnuknutí: Podle legendy stál za stavbou místní pastýř Bénézet. Ten měl v roce 1177 boží zjevení, které ho k vybudování mostu vyzvalo. Městskou honoraci o svém poslání přesvědčil tím, že zázračně unesl obrovský těžký kámen a hodil ho do řeky jako základní kámen. Původní podoba: První verze z let 1171–1185 byla dřevěná a v roce 1226 ji zničil francouzský král Ludvík VIII. během obléhání. Následně byl vybudován monumentální kamenný most o délce přibližně 900–920 metrů s 22 oblouky, který spojoval Avignon s protějším břehem. Zkáza povodněmi: Konstrukce musela po staletí čelit silným proudům a záplavám. Most byl opakovaně opravován, ale po katastrofální povodni v roce 1668 byl definitivně opuštěn a zachovalo se z něj pouze torzo končící uprostřed řeky.

Z Avignonu se povinněmusí na Zámek Chateauneuf-du-du-Pape Výstavbu nového hradu nad obcí zahájil vroce 1317 papež Jan XXII. a dokončen byl v roce 1333. Sloužil jako pevnost iletní rezidence. Dnes z hradu zbývá ikonická zřícenina, která dominuje celémuokolí a nabízí výhled na okolní vinice a řeku Rhônu. Od roku 1932 je zapsán naseznamu historických památek.

Châteauneuf-du-Pape jesvětoznámá vinařská obec, historická oblast a stejnojmenný hrad v jižní Franciiv údolí řeky Rhôny. Název v překladu znamená „Papežův nový hrad“ a odkazuje na období 14. století, kdy v blízkém Avignonu sídlili papežové, kteří si zde vybudovali své letní sídlo a založili tradici místního vinařství.

Cílem dnes je Mont Ventoux(v překladu Větrná hora) je vápencová hora s nadmořskou výškou 1 910 metrů,která leží v jihovýchodní Francii v regionu Provence. Kvůli svému holému vrcholu bez vegetace, který z dálky připomíná sněhovou pokrývku nebo měsíční krajinu, se jí přezdívá Mont Chauve (Lysá hora) nebo Obr z Provence.

8.

Včera se doba výletu zlomila a my vyrážíme na sever do  oblasti Baronnieských Alp jsou oficiálně součástí Regionálního parku Baronnies Provensálsko) je to historická a hornatá přírodní oblast v jihovýchodní Francii, nacházející se severně a východně od Mont Ventoux, protneme pohoří Diois malebný přírodní a historický region ve Francii, který se nachází ve východní části departementu Drôme v regionu Auvergne-Rhône-Alpes (pomezí Předalpí, mezi masivem Vercors a Provence) a tam jedeme  Vercors (Massif du Vercors) je specifické vápencové pohoří ve Francii, které se rozkládáv departementech Isère a Drôme v rámci Francouzských předalp. Tento horský masiv vyniká svými strmými vápencovými útesy, rozsáhlými krasovými plošinami a hlubokými kaňony

Co vidět, Grand Veymont nejvyšší vrchol celého pohoří, který dosahuje nadmořské výšky 2 341 metrů. Mont Aiguille fascinující, izolovaný skalní zub (2 086 m), který je symbolem pohoří a jednímz rodišť moderního horolezectví. Velká část území je od roku 1970 chráněna jako Regionální přírodní park Vercors (Parc naturel régional du Vercors), v jehož srdci leží vůbec největší přírodní rezervace ve Francii (Hauts-Plateaux).

Za Grenoblem se ubytujeme uMassif de la Chartreuse (česky pohoří Chartreuse) je vápencové pohoří vefrancouzských Předalpách, které se rozkládá v jihovýchodní Francii mezi městy Grenoble, Chambéry a Voiron. Pohoří dalo jméno kartuziánskému řádu, který zde v11. století založil svatý Bruno. V srdci hor se nachází mateřský klášter řádu –La Grande Chartreuse. Samotný klášter je kvůli zachování mnišského ticha a rozjímání veřejnosti nepřístupný, ale nedaleko něj funguje muzeum (Musée de laGrande Chartreuse), které život mnichů přibližuje. Mniši dodnes podle tajného receptu vyrábějí světoznámý bylinný likér

9.

Toto pohoří nás doprovází půl další cesty, Navštívíme město Annecy, kouzelné alpské město v jihovýchodní Francii (hlavní město departementu Horní Savojsko), které leží na severním břehu stejnojmenného jezera Lac d’ Annecy v obklopení majestátních horských hřebenů. Pro svou jedinečnou síť kanálů a protékající řeku Thiou, které protínají historické centrum, se mu přezdívá „Benátky Alp“ nebo „Francouzské Benátky“ a možná se i schladíme ve vodách Jezera Annecy, které se nachází v departementu Horní Savojsko ve francouzských Alpách a je považováno zanejčistší jezero v Evropě. Po jezeře Bourget je druhým největším ledovcovým jezerem ve Francii. Nabízí průzračnou tyrkysovou vodu s kulisou majestátních alpských vrcholů, které se tyčí až do výšky 2 300 metrů. Horami pokračujeme až nahranice s Francií a jsme na druhé straně v Bernských Alp

10.

Cesta Švýcarskem je opět zážitkem a nádherným svezením Horami. Projíždíme klikatými silničkami a nemůžeme se jich nabažit. Zastávka na kávu bude u Thunského jezera (německy Thunersee) jezero je proslulé svou průzračnou, tmavě modrou až tyrkysovou vodou, dramatickými výhledy na zasněžené alpské vrcholky a historickými hrady rozesetými podél jeho pobřeží. Přejezd k dalším jezerům a k poslednímu dneška Lucernskému jezeru. Lucernské jezero (Vierwaldstättersee) je jezero orozloze 114 km² podobné fjordu v alpském podhůří středního Švýcarska Leží vdramatické horské krajině v nadmořské výšce 433 metrů a v nejhlubším bodě Gersauské pánve měří 214 metrů. Jeho název je odvozen od čtyř historických lesních kantonů“ (kantonů Uri, Schwyz, Unterwalden a Lucerne), které vodní plochu obklopují. Jezero se vyznačuje svým silně rozvětveným tvarem a je rozděleno do několika výrazných pánví a zátok, jako jsou Uriské jezero, Küssnachtské jezero, Alpnachské jezero a Lucernský záliv. Jeho pobřeží jedlouhé přibližně 150 až 160 kilometrů. Nejdůležitějšími řekami, které jezero napájejí, jsou Reuss u Flüelenu, Muota u Brunnenu a také Sarner Aa aEngelberger Aa. Reuss vytéká z jezera ve městě Lucern, kde se hladina vody tradičně reguluje ručně pomocí historických dřevěných jehel. Přibližně 80 000lidí využívá oligotrofní (na živiny chudé) jezero jako zdroj pitné vody

11.

Dnes pojedeme údolím podél GlarnskýchAlp (německy Glarner Alpen) jsou významné, silně zaledněné pohoří ve středním avýchodním Švýcarsku, které se rozkládá na území kantonů Glarus, Graubünden, St.Gallen a Uri. Oblast měří přibližně 1 900 km² a je známá svou divokou, panenskou přírodou, která stojí mimo hlavní nápor masového turismu. Až k Vaduzu– hlavní město Lichtenštejnska a se svými přibližně 5 700 obyvateli patří k nejmenším metropolím v Evropě i na světě. Město leží na pravém břehu řeky Rýn pod úpatím Alp v těsné blízkosti švýcarských hranic. I přes svou malou rozlohuje významným mezinárodním finančním centrem a sídlem státních institucí i katolického arcibiskupství. Dál – Lechtalské Alpy (německy Lechtaler Alpen)jsou nejvyšším a nejrozlehlejším pohořím Severních vápencových Alp. Rozkládají se v západním Rakousku na území spolkových zemí Tyrolsko a Vorarlbersko. Jako jediné vápencové pohoří v této oblasti se pyšní vrcholem přesahujícím hranici tří tisíc metrů. Do Garmisch-Partenkirchen (zkráceně Ga-Pa) je jedno znejznámějších a nejkrásnějších horských středisek v Německu, které leží v Bavorských Alpách přímo u hranic s Rakouskem. Město vzniklo v roce 1935 vynuceným sloučením dvou samostatných obcí před konáním Zimních olympijských her v roce 1936. Dodnes si obě části udržují odlišný ráz – Garmisch platí za modernější a elegantnější centrum, zatímco Partenkirchen láká na historické dlážděné ulice a tradiční malované fasády domů (tzv. Lüftlmalerei). Dál jedeme druhou stranou Walchensee do města Bichl.

12.

Předposlední den projedeme BavorskéAlpy (německy Bayerische Alpen) označují celou severní vápencovou část alpského masivu, která se rozkládá na území Bavorska v Německu

Celému regionu dominuje Zugspitze (2 962 m n. m.), která je zároveň nejvyšší horou celého Německa. Bavorské Alpy lákají jak outdoorové nadšence na zajištěné cesty a ledovcové túry, tak rodiny s dětmi na tyrkysová jezera a pohádkové zámky krále Ludvíka ažk Salzburgu. Dál jedeme mezi jezery do místa poslední noci, Linzu. Linec (německy Linz) je hlavní město spolkové země Horní Rakousy a s přibližně 214 tisíci obyvateli je třetím největším městem Rakouska. Rozkládá se na obou březích řeky Dunaj. Město je známé unikátním spojením bohaté historie, moderních technologií, průmyslu a kultury

13.

Hurá každý po svém domů

Tak to to byla cesta do Provence po ose a zpět

‍