Španělsko – Francie- Andorra (PYRENEJE) 2026

Španělsko – Francie- Andorra (PYRENEJE) 2025

Výlet do Španělska se nikdy neomrzí, je to motovýlet za poznáním, krás Španělska, Francie a Andory. Tyto země poskytují nádherné přírodní scenérie spolu s možností nasát zdejší zvyklosti obyvatel, ochutnat výborné lokální speciality, vykoupat se v jezerech, řekách, a nakonec i pobýt jeden den u moře po absolvování nepočet nádherných silnic plných zatáček a výhledů do údolí a kaňonů.

Plán – motovýlet s kombinací start Madrid – Cordillera Central – Cordillera Ibérica – Sierra Arkamu – Bilbao – pobřeží do San Sebastian – San Jean de Luz – Pamplona – Pyrenejemi na sever do Francie – Francouzské Pyreneje Pays Baque (Baskicko) – Lurdy – Tarbes – na jih do Španělské části Pyrenejí – Sierra Ferrera – Andora La Vella – Foix – opět Francouzské Pyreneje – Carcassonne – Font Romeu – Odeilo-Via – směr Perpignan – přes pohoří Confelt do Španělska – Callela tady den pauza u moře v super hotelu na pláži – po odpočinku přes pohoří Montseny ke klášteru Montserrat do Igualady – poslední trasa je k moři a zase koupání, odpoledne návštěva e. Tibidabo nad Barcelonou a pak do posledního nocování.

‍

‍

VALVERDE

Městskýkomplex Valverde de los Arroyos je pravděpodobně největším představitelem měst„černé architektury“, který se vyznačuje použitím kamenného zdiva abřidlicových střech. Ty byly v minulosti spolu se dřevem jedinými dostupnýmimateriály. Valverdeños s pozoruhodným úsilím věděli, jak zachovat tradičníarchitekturu a odolávat pokušení používat dostupnější a snadněji použitelnémateriály. Návštěvníkům doporučujeme pohodovou procházku náměstím a ulicemiměsta. V budově staré školy a učitelského domu je   v hornímpatře denně otevřené malé Národopisné muzeum.

Vroce 1149 se Valverde stal součástí Common of Villa a Tierra deAtienza, když Alfonso VII., král Kastilie a Leónu, přidělil vile Atien za obrovské území, které zahrnovalo oblast Ocejón. Po postupné ztrátě území Commonof Villa a Tierra de Atienza, v roce 1354, Pedro IKastilie udělil Iñigo López de Orozco Señorío de Galve, ve kterém bylyintegrovány Valverde a okolní oblasti. V roce 1404 se lordstvo stalomajetkem rodiny Zúñiga (nebo Estúñiga), která jej držela až do roku 1543,kdy jej koupila Doña Ana de la Cerda. Prodejní listina odpovídající tétoposlední transakci, datovaná ve Valladolidu 18. září1544, říká:

Prodám„město Galve s pevností a místy jeho země: Cestalviejo, Valdepinillos,Lagüerce, Zarzuela, Pedro Yuste, Ombrialejo, Valverde, Majadas Viejas,Palancares, La Mata de Robledo, se všemi sousedy, zvyky, práva a věcná břemena,jak by mohla patřit, od listu hory po kámen řeky, v ceně 6.123.546, -maravedíeses.”

‍

HRAD UCERO

Hrad Ucero leží na severozápadě provincie Soria ve Španělsku, poblíž stejnojmennévesnice.

Jedná se o jeden z nejpozoruhodnějších hradů provincie Soria, a to nejen kvůli své architektuře, ale také kvůli krajině, která jej obklopuje. Leží 15 km od města El Burgo de Osma a nachází se na skalnatém hřebeni, vévodí vesnici Ucero ležícína jeho úpatí, řece Ucero a o něco dále kaňonu řeky Lobos, krásná příroda rezervovat. Samotnému hradu dominují také výšiny kopce Galiana s jeho strmým iklikatými cestami vedoucími k městu San Leonardo.

Hrada bohaté, úrodné údolí řeky Ucero byly majetkem biskupů z Osmy. Garcia de Villamayor jej získal na počátku 14. století od dědiců Dona Juana, jehož manželka Dona Maria Alfonso de Meneses byla na konci 13. století paní vesnice.Později, když ovdověla, měla dceru s králem Sanchem IV. a ironicky by se stalakmotrou jeho budoucí manželky Dona Maria de Molina. Hrad v určité fázi své historie sloužil k věznění duchovních. Biskup Don Pedro Montoya, svázaný s diecézí Osma, který přestavěl městské hradby El Burgo de Osma, také opravil aopevnil hrad Ucero na konci 15. století. Další prelát, Honorato Juan, umístil v 16. století erb, který dnes můžeme vidět nad zničenou vstupní bránou.

HradUcero je středověká obranná stavba v Uceru v provincii Soria. Hrad je majetkem biskupů z Osmy. Místo, jemuž hrad dominuje, bylo osídleno již v pravěku. Hradje postaven na místě starověkého celtiberského castra.

‍

Burgo de Osma

Burgo de Osma, starobyléa monumentální biskupské město, leží na úpatí řeky Ucero a nabízí jednu znejzachovalejších středověkých ohrad v celé provincii Soria. Ne nadarmo bylo město zařazeno mezi historické a umělecké památky.

Počátky Burgo de Osmasahají do primitivní arevacké osady Uxama, enklávy, která o staletí později podléhá římské jurisdikci. Bylo to však za dob Vizigótů, kdy město začalo zažívat období lesku, protože se stalo biskupským stolem v 6. stoletínašeho letopočtu až do příchodu Maurů.Po muslimské nadvládě město ve 12. století znovu získalo svůj dřívější status hlavního města. Dnešní město se začalo formovat v roce 1101, kdy si biskup Pedro de Bourges (San Pedro deOsma) vybral za své katedrální sídlo klášter ležící u řeky Ucero, což přispělok rozkvětu prosperujícího kupeckého a obchodního města. řemeslníci. Tento privilegovaný stav by trval staletí, až do té míry, že v období renesance zahrnovala i univerzitu.

Přírodní park Lobos River Canyon

Hlavní atrakcí provincií Soria a Burgos v Kastilii a Léonu je kaňon Rio Lobos. Jedná se o krásný kaňon smetry vysokými stěnami, který můžete navštívit pěšky. Kaňon je dlouhý 25kilometrů. Velmi krásný je reliéf hradeb, místy až 200 metrů vysokých. Najdetezde také přírodní oblouky a jeskyně. Je zde také mnoho druhů ptáků. Nedivte se,když si k vám během pikniku najednou sedne červenka. Do kaňonu vedou třivchody. Popisujeme památky z parkoviště Valdecea, kam se dostanete od vjezdu doměsta Ucero. Najdete zde nejkrásnější a nejnavštěvovanější část kaňonu. Zparkoviště jděte buď po Senda del rio (pěší stezka po řece) nebo po buggy.Senda del Rio nám přišla o něco příjemnější na procházku a vpravo máte pěkný  výhled na strmé skalní stěny. Poté automaticky dorazíte do Ermitáže San Bartolomé.

Přehrada González-Lacasa 

Přehrada González-Lacasa , známá takéjako nádrž Ortigosa , se nachází v Camero Nuevo , v autonomním společenství La Rioja ( Španělsko ), mezi městy Ortigosa de Cameros , El Rasillo a Peñaloscintos . Má kapacitu 33 hm³ a zabírá plochu 152 hektarů . Nachází se na řece Alberco, přítoku řeky Iregua , ale její vody pocházejí z řeky Iregua, které jsou vedeny podzemním kanálem po proudu od Villoslady a skrývají v nich zmizelou čtvrť Los Molinos (Ortigosa), jejíž kostel a některé další budovy jsou viditelné, když je nízká. Zásobuje velkou část autonomního společenství.Zaujímá část obcí Ortigosa de Cameros a El Rasillo.

‍

SanSebastian‍

San Sebastian (baskickyDonostia) je město na pobřeží Atlantiku ve španělské části Baskicka necelých 20km od francouzské hranice. Zdejších cca 183 000 obyvatel se živí předevšímobchodem, rybolovem a turismem (jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst Španělska).

Město založil navarrský král Sancho VI. Moudrý roku 1180 jakožto námořní přístav pro navarrské království. Již roku 1200 se však dostalo pod nadvládu Kastilského království.Jako součást mocnější říše se přístav rychle rozvíjel. Díky své prosperitě sestal předmětem mocenských bojů, během nichž byl několikrát téměř zničen. Roku1489 tehdy převážně dřevěné město padlo za oběť požáru. Současně s přestavbou města se změnil jeho charakter: do novověku vstoupil San Sebastian spíše jako vojenská základna než jako obchodní středisko. Koncem 19. století během belleépoque byl San Sebastián znám jako letní rezidence aristokracie. V době prvnísvětové války bylo město jedním z nejkosmopolitnějších v Evropě: zdejší kasino navštěvovali např. Mata Hari, Lev Trocký či Maurice Ravel. Tento duch sevytratil se Španělskou občanskou válkou, po níž se San Sebastián stal letním sídlem generála Franka.

‍

Rybářský přístav St Jean

Rybářský přístav StJean de Luz patří k typickým baskickým městům. Toto malé historické město  leží přímo u moře, asi 13 km severně od l'Espagne a 203 km jižně od Bordeaux.Skvělá poloha St Jean de Luz zaručuje pěkný výhled. St Jean de Luz je odděleno řekou a mostem od Ciboure.

V St Jean de Luz jsou písečné pláže a nabízí se zde široké možnosti provozování vodních sportů.Najdete zde také malou rodinnou pláž Socoa, bodyboard, surfování, bazén,sportovní přístav, plachtění, potápění, vodní lyžování, kánoe, tenis, squash,golf a možnost rybaření. V St Jean de Luz je také fitnessparcour. Toto středisko je vhodné i pro milovníky pěší turistiky a cykloturistiky. Vokolí St Jean de Luz je množství turistických cest a možnost horské turistiky.V místě funguje půjčovna kol a horských kol.

Baskicko se rozkládá nahranicích mezi Francií a Španělskem. Baskům se podařilo uchovat si svou odlišnou identitu více než kterékoliv jiné etnické skupině v Evropě a jejichjazyk – euskara – je zcela odlišný od jakéhokoliv evropského jazyka. Původ těchto pozoruhodných lidí a jejich jazyka je nejasný.

Pamplona

Pamplona patří mezi oblíbené výletní cíle severního Španělska. Turisty láká nejen svými historickými památkami, zajímavými tradicemi a bohatým společenským životem i krásným okolím pyrenejské přírody. Nejlepším termínem k návštěvě je týden od 6. července,kdy si město připomíná tradici býčích zápasů. Pamplona jehlavním městem severošpanělské provincie Navarra, která zároveň patří mezi autonomní společenství. Těchto autonomních společenství má Španělsko celkem sedmnáct. Autonomní postavení mají rovněž města Ceuta a Melilla na pobřeží severní Afriky.Provincie Navarra sousedí na severozápadě s Baskickem, na jihozápadě svinařskou provincií La Rioja, na jihovýchodě s Aragonií akonečně na severu s Francií. Pamplona je od hlavního městaŠpanělska, Madridu, vzdálena více než 400 km. Ve středověku byla Pamplona samostatným královstvím, kterých mělo Španělsko svého času několik. Ve městě Pamplona žije 196 000 obyvatel.

‍

Přehrada Añarbe

Přehrada byla uvedena do provozu v listopadu 1977 s hlavním cílem zajistit pitnou vodupro obyvatelstvo deseti obcí Commonwealthu v kteroukoli roční dobu.

Přehrada představuje také důležitý prvek ochrany před povodněmi při povodňových situacícha od výstavby vodní elektrárny na úpatí přehrady v roce 1999 umožňuje ivýrobu obnovitelné elektrické energie.

Jehokapacita je 37 279 625 m ³, kterou lze mimořádně a dočasně navýšit o dalších 3 742 963 m ³ uzavřením přepadových vratv případě povodní.

‍

Col de Bagargi

Col de Bagargi z Basaburua je příjemný výstup v baskických Pyrenejích, blízko hranic mezi Francií a Španělskem. To je ta o něco snazší strana, ale stoupání je zde nekonzistentní a je to stále náročná jízda.

Prvních 8 km je obzvláště náročných; odtud je to však jednodušší s některými rovinatými a sjezdovými úseky. Těsně před vrcholem stoupání je možné pokračovat mírně výše odbočením doleva a po silnici, která vede na Col de Sensibil –neznačené stoupání, které je jedním z nejvyšších v oblasti (1536 m).

Col de Bagargi je otevřen po celý rok v závislosti na počasí. Krátkodobé uzavírky kvůli sněhu jsou v zimě běžné, ale obecně netrvají déle než týden nebodva.

‍

 Cold’ Aubisque

 Col d’Aubisque je průsmyk v Pyrenejích přibližně 30 km jižně od Tarbes a Pau ve francouzské Akvitánii. Je ve výšce 1709 metrů nad mořem. Silnice, která vede průsmykem, je obvykle uzavřena pro provoz od prosince dozačátku června. 

‍

Col du Soulor

 Col du Soulor je horský průsmyk v Pyrenejích ve Francii,který spojuje Argelès-Gazost s Arthez-d'Asson. Spojuje údolí Ouzom a Arens. Zprůsmyku vede na západ silnice na vyšší vrchol Col d'Aubisque. 

‍

Lurdy

Lurdy jejiho francouzské město ležící v podhůří Pyrenejí v departementu Hautes-Pyrénées.V roce 1858 zde došlo k mariánskému zjevení mladé Bernadettě Soubirousové, abrzy poté se Lurdy staly jedním z nejdůležitějších římskokatolických poutních míst světa

‍

Tarbes

 Tarbes je jihofrancouzské město na úpatí Pyrenejí, v regionu Midi-Pyrénées. Je hlavním městem departementu Hautes-Pyrénées. V roce 2010 zdežilo 43 034 obyvatel. Je centrem arrondissementu Tarbes.

‍

Embalse demediano Embalse de Búbal

Přehrada Búbal je španělská nádrž nacházející se v pyrenejském údolí Tena (Huesca). Shromažďuje vody řeky Gállego, přítoku řeky Ebro, kromě vod dalších malých potoků a bystřin stékajících z okolních hor, jako je Caldarés nebo Lana Mayor. Její přehrada byla slavnostně otevřena v roce 1971 a umožňuje přehradit celkovou kapacitu 62 hm³ vody.

Jeho výstavbou bylo zaplaveno 234 hektarů pozemků určených především k pastvinám, kromě části městského centra Búbal, města, které dalo název přehradě. Další města, jako Saqués a Polituara, byla kvůli blízkosti nádrže zcela vyvlastněna a v současnosti jsou neobydlená.

‍

PICO de Aneto

Pico deAneto je se svými 3404 m nejvyšší horou Pyrenejí. Nachází se ve španělské provincii Huesca na severu Aragonie, v horském masivu Maladeta.

 V okolí vrcholu se nachází několik ledovců – největší je Aneto, který je kilometr dlouhý a 1,6 km široký a stéká ze severní strany masívu pod vrcholem Pico de Coronas (3293 m n. m.). Dalšími významnými ledovci jsou Coronas (jediný větší na jižní straně přímo pod vrcholem Picode Aneto), Barrancs (na severním svahu Pico de Aneto), Tempestades, Maladeta, Salenca, Russel (také na jižní straně, ale výrazně menší) a další.

‍

Sierra Ferrera

Sierra Ferrera je pohoří v Aragónu (Španělsko), které se táhne vesměru východ-severozápad od údolí Ésera do údolí Cinca, mezi regiony Ribagorzaa Sobrarbe v provincii Huesca.

Kopec pohoří popisuje mírný tvar S mezi jeho mysy a vymezuje naseveru údolí Espuña nebo údolí řeky Irués, podél nejzápadnějších dvou třetinpodél jeho délky a přirozenou proláklinu La Fueva na jihu. V nejvýchodnější třetině má nižší nadmořskou výšku a vymezuje na severu údolí Aigüeta de Víu ana jihu průsmyk Foradada. Údolí aigueta de Víu (aigüeta je rokle) se spojuje súdolím Espuña přes průsmyk Cullivert.

 Z La Fueva je to nejviditelnější masa, vyčnívající svou nadmořskou výškou ve srovnání s ostatními mnohem menšími na jihu, a je to první  vysokohorský útvar v Pyrenejích v této části. V zeměpisné šířce je vícemén ězarovnán s masivem El Turbón na druhé straně řeky Ésera a tvoří první velké útvary Pyrenejí, které se zase nazývají vnitrozemské pyrenejské hory.

 Přestože severní část pohoří nemá žádné obyvatelstvo, v jižním výběžku se nachází značný počet malých populačních center, která dostávají souhrnný název Bajo Peñas a která zahrnuje od hlavního města města Laspuña svíce než 200 obyvatel, dokonce vylidněných jako La Mula. V Bajo Peñas je takéKrálovský klášter San Victorián, kulturní dědictví s velkou historií a jedna znejznámějších památek v Sobrarbe.

‍

ANDORRA‍

Andorra, plným názvem Andorrské knížectví, je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií naseveru a Španělskem na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem.Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí bez přístupu k moři.

‍

Foix

Vznik města úzce souvisí se stavbou místního kláštera Saint-Volusien v 9. století a také se stavbou hradu zhruba o sto let později. Hrad byl od 11. století sídlem hrabat z Fouix, jejichž náklonnost ke katarskému učení zapříčinila později (vletech 1211–1212) čtvero  obléhání města a hradu Simonem z Montfortu.

‍

‍

Carcassonne‍

Pevnost  Carcassonne je obklopena dvojitým systémem hradeb – vnější a vnitřní opevnění –v celkové délce přes 3 kilometry, s 52 věžemi strategicky rozmístěnými podélhradeb. Některé věže pochází ještě z římských dob, charakterické je pro něpoužití římských cihel, půdorys ve tvaru písmene U a taškové střechy. Hradbyjsou přerušovány opevněnými branami. Hlavními vstupy do města jsou Audská brána(Porte d’Aude) na západní straně a Narbonnská brána (Porte Narbonnaise) navýchodní. Ve městě se nachází několik významných staveb, včetně baziliky   svatého Nazaria a Celsa, románsko-gotického kostela s velkými vitrážovými okny a bohatě zdobenými kamennými reliéfy.

Uvnitř pevnostise klikatí úzké uličky lemované tradičními středověkými stavbami, a v jejím srdci stojí Hraběcí zámek (Château Comtal), s padacím mostem, vnitřním nádvořím a dalšími obrannými věžemi. Směs románských, gotických a středověkých vojenských prvků činí Carcassonne pozoruhodným příkladem opevněné architektury.

‍‍

Lac de Montbel 

Lac deMontbel je nádrž nacházejícíse 4 km západně od Chalabre, která je oblíbenou lokalitou pro vodní sporty a koupání. Nachází se v Sainte-Colombe-sur-l'Hers na hranici mezi departementy Ariège a Aude v jihozápadní Francii.

Zatopené svahy jsou stále patrné, když hladina klesá, odhalují pařezy stromů a hustou lepkavou hlínu, tak typickou pro Ariège. Vtichých horkých letních dnech získává voda krásnou tyrkysovou barvu, která jevelmi fotogenická.

Oblastje poměrně nezastavěná a klid a soukromí jsou velkým lákadlem. V pozadíjsou vidět hory Pyrenejí .

Citadela  Mont-louis

 Citadela Mont-louis, postavená Vaubanem v letech 1679 až 1681,hrála hlavní roli v Pyrenejské smlouvě během Francouzské revoluce...

Od svého založení v roce 1679 má Mont-Louis velmi zvláštní vojenskou historii. Kromě politických rozhodnutí Louise Na základě Pyrenejské smlouvy v roce 1659 a na žádost Ludvíka krále

Mont-Louis je navržen ve dvou zónách: citadela a město.

 V původním projektu nebylo pro nedostatek prostředků nikdyvybudováno dolní město pro obchodníky s potravinami, stáje a sklady krmiva anireduta.

 Pro vojenskou citadelu, jejíž výhled sahá od Canigou až po Sierradel Cadi, je obrana uspořádána podle principů charakteristických pro Vauban:bašty, šikmé hradby a půlměsíce. Pokud se postaví kaple, arzenál a dvě prachárny, bude stále chybět dům guvernéra, ubytování kaplanů a sál,který je plánován na „krytí vojáků “.

 Vauban pak podle jednoduchých principů zorganizoval vnitřníuspořádání nového města tak, aby pojal malou buržoazii řemeslníků s pěchotními kasárnami po obou stranách jediné vstupní brány. Splňuje tak vojenské požadavky, nabízí praktické urbanistické plánování, působí spořádaně astřízlivě, kde jsou harmonicky integrována místa velení, bojů a civilních aktivit.

V tomto období prozatímního míru budou převážnou částí pracovní síly vojáci,zejména pluky Vierzet-Famechon, Stoppa Brendelé, Furstemberg a Castries. Těchtovojáků je mnoho – během návštěvy v Louvois v roce 1680 jich bylo přítomno 3 700– instalovaných na předměstí Mont-Louis, denně špatně placeni za těžký úkol,často vykonávaný v obtížných podmínkách, zejména kvůli drsnému klimatu zMont-Louis. Dohlížejí na ně specializovaní řemeslníci (zedníci, kameníci,tesaři, truhláři, kováři, kopači studní atd.), na ně pak dohlížejí správci ainženýři v platu krále. Prestiž uniformy je obětována malichernosti těchto zemních prací.

 V roce 1681, dvacet devět měsíců po Vaubanově cestě, byla většinaprací dokončena a místo bylo považováno za chráněné. A 26. října se prvníguvernér François de Fortia, markýz z Durbanu, zmocnil tohoto místa během přepychové oslavy, uprostřed „velkých aklamací „Ať žije král!“ od lidí zCerdagne, kteří tam byli ve velkém počtu a byli potěšeni. vidět takový obřad.Od té doby Mont-Louis označuje konečnou jižní vojenskou hranici a umožňuje vám sledovat pevnost Puigcerdà ve španělské Cerdanyi. Dokonalost výběru bude pokračovat po staletí až do současnosti.

V roce 1793 bylo náměstí centrem vojenských událostí v Cerdanya. Mont-Louis sestává Mont-Libre. Využil chaosu na francouzské straně a španělský králprohlašuje, že přivede francouzské regicidy k rozumu a jeho jednotky napadnou celé území Pyrénées-Orientales. V Cerdanyi generál Dagobert dvakrát zatlačilŠpaněly. V červenci 1793 byla španělská vojska okupující Col de la Percheporažena a v září byla vojska instalovaná nad Canaveilles slušně poražena.Generál Dagobert pokračoval ve své práci investováním do španělské Cerdanya aPuigcerdà, kde zemřel v roce 1794. (Dagobertův památník, náměstí u kostela).

Mír přišel 1. srpna 1795, Mont-Libre pak v podstatě plnil roliskladiště pro armádu Cerdanya. 24. října 1803 se z Mont-Libre opět stalMont-Louis. Od roku 1808 se Mont-Louis stal rozsáhlým tranzitním táborem anemocnicí pro španělskou armádu. S restaurováním se zdá, že obranná hodnota Mont-Louis více souvisí s topografií než s citadelou samotnou. Od roku 1887 horečně pokračovaly práce na modernizaci obranné organizace Mont-Louis, zejménav okolních oblastech.

Poslední světové konflikty viděly záplavu emigrantů natěsnaných do zdí citadelyběhem španělské války v roce 1936 před německou okupací a poté osvobozením Svobodnými francouzskými silami. V roce 1946 citadela znovu získala svou primární funkci vojenské pevnosti instalací 11. BPC, poté v roce 1964 Národního výcvikového střediska komanda.

 Toto francouzské odborné středisko v oblasti výcviku komand školívedoucí pracovníky (důstojníky, poddůstojníky a poddůstojníky) pozemních aleteckých armád, národního četnictva nebo cizích armád, ale je také výcvikovým střediskem se specifickými dovednosti pro novináře, válečné reportéry, studentySTAPS, vrcholové sportovce a pracovníky z ministerstev spravedlnosti nebo vnitra...

 Citadela si však zachovává jedinečný architektonický prvek, Puitsdes Forçats, s jeho obrovským kolem, které dodává vodu na náměstí (navštívitceloročně). Městské hradby také obsahují první dvojitou koncentrační solárnípec postavenou v roce 1949 (přístupná po celý rok). Jeho kostel, zasvěcenýjménu sv. Ludvíka, byl postaven od roku 1733 podle vzoru kaple citadely. Uvnitřsérie roussillonských barokních oltářů ze 17. a 18. století s velmi krásným Kristem v polychromovaném malovaném dřevě (17. století) inspirace Porýním.

‍

Castellfollit de la Roca 

Castellfollit de la Roca je obec v comarca Garrotxa, v provincii Girona,v Katalánsku,ve Španělsku. Městská oblast je ohraničena soutokem řek Fluvià a Toronell, mezi nimiž se tyčí čedičový útes města.

Castellfollitde la Roca je součástí přírodního parku vulkanická zóna La Garrotxa. Čedičová skála, kde se město nachází, je přes 50 metrů (160 stop) vysoká a téměř kilometr dlouhá. Vznikla překrytím dvou lávových proudů.

‍

ŘekaAgly

Agly je řekana jihu Francie nedaleko hranic se Španělskem. Její celková délka je 81,7 km.Plocha povodí měří 1055 km² a pokrývá část území departementů Aude aPyrénées-Orientales. Je jednou ze tří hlavních řek historického území Roussillon. Podle řeky se jmenují obce Camps-sur-l'Agly aEspira-de-l'Agly. 

Camprodon

 Camprodon jemalé městečko v komarce Ripollès ve španělské Gironě v Katalánsku, které se nachází v Pyrenejích, poblíž francouzských hranic.

‍

‍

Calella 

Calella je nejznámějším, nejpopulárnějším a tím pádem také nejnavštěvovanějším letoviskem na části katalánského pobřeží snázvem Costa del Maresme (El Maresme). Nachází se cca 50 km severně od metropole Barcelona a má necelých 20 tisíc stálých obyvatel. Jedním zdůvodů může být např. fakt, že citovanému Lloretu vytváří svým charakterem jakousi opozici a vhodně vyplňuje mezeru v poptávce v oblasti cestovního ruchu.Prostě – pro ty, kteří by si rádi užili dovolenou ve Španělsku, ale Lloret jepro ně příliš alá „monte-carlo“, může být pobyt v Calelle nezapomenutelným zážitkem.

‍

‍

Montserrat

Neuvěřitelnýklášter postavený ve skále, nezaměnitelné hory s vápencovým masivem, krásnévýhledy, turistické značení, muzeum, nejstarší chlapecká pěvecká škola, to vševás čeká na výletě z Barcelony na Montserrat.  Legenda praví, že benediktinský klášter z 11. století zde byl založen poté, co biskup s místními pastýři ve skále hory Montserrat nalezli sošku Panny Marie. Když chtěli sošku zmísta odnést, soška ztěžkla a nálezci to pochopili jako znamení, že chce zůstatv horách. Proto jí na tomto místě postavili klášter.

‍

Badalona

Badalona je městem spadajícím do aglomerace Barcelony. Jesituováno mezi Sant Adrià de Besòs, Santa Coloma de Gramenet, Montcada iReixac, Sant Fost de Campsentelles, Tianou a Montgatem. Počet obyvatel 220 888,což z něj činí třetí největší město Katalánska. 

Barcelona a Sagrada Família

19. března 1882 na svátek sv. Josefa byl zcela záměrně symbolicky položen základní kámen k budoucímu velkolepému chrámu SagradaFamília. Slavný architekt Antoni Gaudí se stavby ujímá o rok pozdějis tím, že katedrálu postaví s cílem vzdát hold svaté rodině. Podle plánů by mělo chrám zkrášlovat 18 věží, z nichž 12 patří apoštolům, 4 evangelistům, Panně Marii a Ježíši Kristovi. Věž Ježíše ještě není dostavěna apo dokončení by měla měřit 170 metrů, díky čemuž se stane největším chrámem nasvětě. Dle přání architekta by chrám neměl být vyšší než nejvyšší bodv Barceloně a tím je kopec Montjuïc s výškou 173 m.n.m. Gaudí chtěl,aby jeho dílo nepřevyšovalo dílo Stvořitele

‍

‍

Gaudí

1852 - Antoni Placid Gaudíi Cornet se narodil 25. června v Rues jihozápadně od Barcelony
1878-82 - povyučení se kovářem studuje architekturu na Escola Superior d'Architecturav Barceloně. Později je činný v Katalánské národní skupině.
1882 - prvnízakázka od hraběte Eusebi Güella, bohatého textilního továrníkaz Barcelony
1884 -zahájeny práce na Sagradě Familia v Barceloně
1889-94 - jedokončen palác Güell, následují práce na Kolonii Güell a Parku Güell, ale tyto projekty nejsou nikdy dokončeny; probíhá realizace konventní školy Svaté Terezyv Barceloně
1905-10 -intenzivní práce na Casa Battló a Casa Milá, rovněž na Casa Fernandez-Andres, administrativní budova pro textilního obchodníka v Leónu,v posledních letech života přesouvá svou dílnu do Sagrady Familie a sámv ní obývá malý pokoj
1926 - umírá10. června po srážce s tramvají, je pochován v kryptě Sagrady Familie

‍

Tibidabo

Tibidabo jekopec s výhledem na Barcelonu, Katalánsko, Španělsko. S 512 metry je tonejvyšší kopec v Serra de Collserola. Prudce stoupá na severozápad a nabízívýhled na město a okolní pobřeží. Vrchol kopce zabírá kostel Sagrat Cor a přilehlý zábavní park Tibidabo

Co je v ceně motovýletu?

·        Ubytování formou zprostředkování – dvoulůžkovépokoje s vlastní koupelnou,

·        (jednolůžkové pokoje řešíme individuálně dle požadavku)

·        minimálně 3* hotely nebo vyzkoušené penziony

·        snídaně (pokud hotely mají v nabídce)

·         přeprava motocyklu do místa startu a zpět– doporučeno

·        zpáteční letenka z Prahy do místa startu a zpět– doporučeno

·        zábavný doprovod po celou dobu výletu 24 hodindenně, nápomocný při potížích

·        aplikace trasy, nějaké to dobrodružství

·        informační průvodní brožura trasy kudy se pojede

·        (průvodce operativně může trasu změnit – počasí,doprava apod.)

·        Dárkový rallye pack - triko TMB výrobce originálUNCS, odznak, ID náramek, etiketa TMB

·        uvedený předpoklad nákladu je za osobu přimin.10 účastnících.

·        Náklady s můžou měnit v závislosti naměnovém kursu a meziročním pohybu cen u ubytován

·        Těšíme se na vás Mirek TMB motovýlety

‍

‍

‍